The Ende totohle blogu,ikdyž ho nebudu mazat. =)

V Menu nebo článku pod najdete odkaz,kde mě najdete. (Ode dneška bydlím jinde. xD)

Sayonara . . .


Saskie´s diary 7 Znova zachráněna

15. listopadu 2009 v 11:53 | Lizzy |  Saskein deníček
Chtěla jsem se otočit,ale nechtěla bych pak stát k tomu nadměrně inteligentnímu prázdnému zády."Probuď se Benihime"Zaslechla jsem za sebou povědomí hlas zrovna ve chvíli,kdy ke mě prázdný začal natahovat dlouhý krk.Ale jak to tak chodí byla jsem zase zachráněna.Těsně vedle mě projela obrovská červená vlna Reiatsu a prázdného rozpůlila vejpůl.(Těm příšerám fakt nezávidim)Obě poloviny prázdného se okamžitě začly rozpadat na černé kousky,které hned po vzniknutí zmizely.Ta vlna po sobě zanechala teda pořádnou spoušť.

Pak si mé pomalé vedení vzpomnělo co jsem vlastně chtěla udělat.Chtěla jsem se přesvědčit,že ten co mě zachránil je ten kdo si myslím že je.(Týjo teď sem ze sebe vydala skutečně zajímavou větu.)Otočila jsem se a opravdu tak 10 až 12 metrů ode mně stál Strašá.......no už bych mu tak měla přestat říkat.Tedy Urahara-san tam stál a v u chvíli sem v něm měla opravdový respekt.Zelený pláštík,který vždy nosí se pohyboval ve větru.(Který ani nevím kde se tu vzal.)V ruce držel meč.(Docela by mě zajímalo kde ho čmajzl................tedy vzal.Nikdy jsem si takového meče u něj nevšimla musím se ho na to zeptat)Ale to už nebylo třeba.

Tomu co se dělo potom,jsem nechtěla chtít veřit,protože to ze mě udělalo naprostýho debila.Meč zčervenal,zůžil se a trochu zmenšil,až nabil podobu nečeho čemu by se dalo říkat polovina stařecké hole s kudlou uvnitř a když jí spojil s tou druhou polovinou co měl schovanou v plášti byla jsem si jistá že je to ta hůl co nosí pořád sebou.Asi jsem těď sama ze sebe udělala idiota,ale co nemohla jsem to přece vědět no ni?

"Seš v pořádku?"Zeptal se mě Urahara."em...jo.Díky"Poděkovala jsem,"Tak co kdybysme šli?","E.................kam?"Vůbec jsem nechápala."No přece zpátky do obchodu","A proč?","No protože bych ti chtěl něco důležitého říct."A co?","Tady ne,až tam","A proč mi to neřeknete už tady"Dotírala jsem,protože jsem začínala bejt fakt zvědavá co z něj vypadne."Protože to co ti řeknu je tajný."Tak to bylo dost tajuplný.Nakonec jsem souhlasila,že se s ním vrátim do obchodu,protože ten vážný výraz,který jsem u něj zatím moc často neviděla mě úplně přesvědčil,že se na mě vytasí s ňákou úplně bezva mega super hafo dobrou novinkou.Zdá se že do toho zpropadenýho baráku,kde jsem žila,se už asi nikdy nepodívam.Tak dobře zatim to vzávam,ale až se naskytne příležitost nebudu váhat a půjdu tam.

Tak už sedim zase u toho známého stolečku,čekam a ani nevim na co."Tak už mi to řeknete?"Zeptala jsem se tak aby to znělo co nejmíň zvědavě,ve skutečnosti jsem byla napjatá jak struna."Rád bych ti to řekl,ale ještě to nejde musíme totiž na někoho počkat.","A na........"Nedokončila jsem větu jelikož to už se otevřeli dveře od obchodu.Čuměla jsem.Chlap jak hora v ruce obrovské tašky.Úzké brýle a slušnej knírek.Po jeho levici stál malej červenovlasej kluk odhadovala jsem ho tak na osm devět let a po pravici malá černovlasá culíkatá holčina,řekla bych že stejného věku jako ten kluk.Oba nesli též tašky."Á,tak už jste tady.Saskie,tohle je Ururu" představil mi culíkatou holčinu."A tohle Tessai-san a Jinto."Představil mi i ty dva."A tohle je Saskie"Představil zase mě jim."Vzácná nášteva hm?"Řekl ten obr nazívaný Tessai."Velice mě těší."Zmohla jsem se na jediné."Tak seznamování už bylo dost.Tessai-san,mohl byste se prosím k nám připojit?Jinto,Ururu vy zatím běžtě rozstřídit zboží ano?.","No jo.Už dem."Odsekl Jinto"Pojď Ururu".Zdá se,že práci má v oblibě steně jako já.XD

Pořád sedím u stolu v tureckém sedu a čekám,protože milí pan Urahara už asi před pěti minutami z Tessaiem-san někam zmizel.Zdá se,že na mě něco kují.A ať je to cokoliv nejsem si vůbec jistá zda se mi to bude líbit.Hlavně,že řekne:Tessai-san mohl byste se k nám připojit?Idiot.Schválně si hraje na pana tajemnýho a ještě do toho zaplete někoho jinýho.Už sem čekala že mi to řekne a on místo toho s nim někam odejde.Sakra už mi to zase moc kecá.

Ha už jsou zpátky.Zavřeli dvěře místnosti ze které vyšli sedli si naproti mě.Sakra co to asi bude, že s tim dělaj takovýhle tajnosti?"Tak co?"Vyhrkla jsem nedočkavě a taky už trochu nakvašeně.A co následovalo?No přece dalších pár minut ticha.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbi se ti mé příběhy?

Jo,sou hezké 52.6% (10)
Ujdou 15.8% (3)
Dobrý 10.5% (2)
Nemusim je 10.5% (2)
Sou hrozný 10.5% (2)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama